Podívejme se do historie Chroustovy Vltavské Loděnice ve Štěchovicích
Kromě plavebních lodí byly na Vltavě lodě různých typů a velikostí, které plně nakládaly a přesouvaly materiály z Českých Budějovic do Prahy. Tyto lodě byly vyrobeny mnoha malými loděnicemi, které postupně zmizely. Mezitím přežily pouze větší společnosti vyrábějící nákladní lodě. V roce 1870 založili Jan a František Chroust novou loděnici ve Štěchovicích, která přežila až do roku 1948. Ve svém čase byla považována za jednu z nejúspěšnějších v povodí Vltavy. Lodní průmysl přežil v povodí pod rodinou Chroust do 28. února 1948.
1872
Na podzim téhož roku začali František a Jan Chroust pokládat skutečné základy toho, co se stane s Chroustovou Vltavskou loděnicí ve Štěchovicích v budoucích letech. Během skromných začátků, ale i později, sváželi vory po řece Vltavě z vrchů Šumavy, čímž se řadili mezi přední voraře své doby. Většina svezeného dřeva byla pak použita pro stavbu prámů a člunů vhodných pro převoznictví. Mezi největší zákazníky v té době patřila města a obce.
1900
Začátkem 19. století mění Chroustova Vltavská Loděnice svou výrobu směrem k přepravě zboží a začíná se vyvíjet jako výrobce velkých říčních šífů a člunů a taktéž zajišťuje jejich servis a opravy.
1920
Během první světové války Chroustova Vltavská Loděnice vyvinula speciální nízkoponorné šífy / čluny pro město Berlín a na základě inovativního řešení získala další výzvy k zásobování lodí pro výletní jezera v okolí města Berlín, které obsluhovala berlínská trajektová společnost. V této oblasti a pod rázným obchodním vedením společnosti paní Bohumilou Chroust, první paní ve výrobě lodí, se Chroustova Vltavská Loděnice přesouvá do své současné polohy, rozšiřuje se výrobní areál a ve svém uznání pro inovaci a kvalitu se řadí mezi první ve Střední Evropě.
1938
Druhá světová válka přichází do Chroustovy Vltavské Loděnice v době její největší expanze a ve stejný rok, kdy majitelka, paní Bohumila Chroustová, opouští náš svět. V této obtížné době přebírá vedení mladičký syn pan ing. Jaroslav Chroust, který sebou přináší ze svých studií nové pojetí řezní při výrobě lodí. První jachta je postavena pro švýcarského obchodníka. Během této éry, Jaroslav Chroust s týmem téměř čtyřicet pět řemeslníků, vyrábí nízkoponorné šífy a převozní čluny pro téměř všechny segmenty říční dopravy. Požadavky na výrobu a objednávky rostou.
Během druhé světové války se Chroustově Vltavské Loděnici podařilo udržet většinu svých zaměstnanců mimo dosah pracovních táboru třetí říše. Náklady na ochranu zaměstnanců a zabránění jejich deportace byly neúměrné, neboť někteří přední podnikatelé a představitelé protektorátu a regionálních veřejných zaměstnanců si byli vědomi své schopnosti vytvářet utrpení pro ty, jež nechtějí, aby to bylo nutné. (Inu jako dnes). V době poválečné mezi lety 1945 až 1948 byly modely lodí navržené a postavené v Chroustově Vltavské Loděnici umístěny ve výstavní síni Technického Muzea v Praze. Zajímavostí je, že v nelehké době let 1948 až 1989 přežily své místo v muzeu, ale po sametové revoluci byly nahrazeny ruskými sacími bagry dodávaných milicionářem Antonínem Mertou. S pohybem času jsme od pana Daniela Hermana zjistili, že vlastně nejsme nebo jsme neexistovali.
1948
V únoru 1948 znárodňuje parta pouličních militantních komunistů zařízení včetně osobního majetku rodiny. Rodinní příslušníci jsou stíháni jako nepřátelé nastupujícího bolševického režimu. Později v příštím desetiletí jsou členové rodiny, kteří v minulosti sloužili mezi předními legionáři a partyzány, vyřazeni z univerzit a vězněni v přeškolovacích zařízeních, jež používali nacisté typu Pečkárna, Ruzyně a Pankrác. Jejich rodiny, příbuzní a přátelé jsou terorizováni a jejich životy úmyslně ničeny.
1970
Tomáš Jar. Chroust má trochu málo štěstí, dokáže uniknout znovuzrozenému bolševickému režimu Husáka, jeho důvěrníků a poskoků a začít znovu žít v Rakousku, později ve Spojených Státech. Na jaře 1984 Tomáš Jar. Chroust zakládá inženýrskou firmu Chroust Lawford Associates v Santa Monika v Kalifornii. Jeho společnost navrhla téměř 400 gastronomických projektů na všech pěti kontinentech. Mezi známé projekty firmy patří hala Sazka a zábavní park Euro-Disney na okraji Paříže ve Francii. Mezi osobní úspěchy lze též zařadit účast na realizaci téměř tisíce obchodů Subway po celé Evropě, které se zúčastnil v letech 2003 a 2010.
1989
Majitel projekční kanceláře v Santa Monika, California Tomáš Jar. Chroust s rodinnými příslušníky pokládá na stůl komunistických revolucionářů restituční požadavek majetku. Během let 1989 až 2002 bývalí soudruzi a milicionáři pravděpodobně i účastníci poválečné devastace Československa kladou neskutečné překážky restituci. Řízení trvá od Března 1990 až do roku 2000. Mezi vůdce kradaře lze řadit zasloužené komunisty šedesátých a sedmdesátých let, soudruha Antonín Mertu, v uvedené době STAN předseda obce Hradišťko, České Loděnice a.s. a firma Navika s.r.o. Nelze ani opomenout nestydatou podporou elastických jedinců z veřejného sektoru s vazbami na KSČ.
Mezi dozorce, jež mlčky přihlíželi zabránění přístupu Chroustovy Vltavské Loděnice ve Štěchovicích k Vltavě, patřili: Pavel Uher, Jan Slanec, RNDr. Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy; ing. Jiří Friedel, ředitel závodu Dolní Vltava, Povodí Vltavy; ing. Jan Bukovský, Ph.D., ved.odd., Ředitelství vodních cest ČR Zástupce ředitele; ing. Martin Vavřička, ved.odd., Ředitelství vodních cest ČR a několik dalších a tak Chroustová Vltavská Loděnice ve Štěchovicích již nemá přístup k řece a někteří ministři Vám to i zdůvodní.
2002
I dnes bychom Vám rádi poskytli přístup k řece jež nám byl vlastní od roku 1872, ale začátkem léta 2002 jsme zjistili , že u nás nejde jen o jednu zkušenost s únorem 1948. V podobné věci Chroustově rodině zlikvidovali úřední komradi v roce 2002 přístup k řece naší „Chroustovo Vltavské Loděnici“ založené léta páně 1872
Povodí Vltava, za účasti několika extrémních talentů nadřazených Historii, Morálce & Právu odprodali, převedli, zaměnili pozemky jež od vzniku v 1872 umožňovali Chroustovo Loděnici přístup k řece na bývalého předáka KSČ Antonína Mertu a jeho firmu NAVIKA. Zřejmě aby zabránil Chroustově Vltavské Loděnici v přístupu k řece. Inu ÚNOROVÁ klasika, a dnes nelze vyloučit, že Povodí asi postoupilo via klubko motanic své udržovací pásma a to za spolupráce s pružnými politiky a za hlasitého mlčení pánů Pavel Uher, Jan Slanec, RNDr. Petr Kubal, Ing. Jiří Friedel Ing. Jan Bukovský, PhDr.Ing. Martin Vavřička, všeci šikovní a zruční pracovnci státních agentur...
Se všemi bylo v letech 1990 až 2012 jednáno. NEÚSPĚŠNÉ, ale i v 2023. Vše proběhlo aniž by kdokoli věděl co se vlastně stalo. Likvidace historie, Morálky, Etiky, Estetiky a Právní Egronomie. Je to náhoda? To si nejsme jistí. Nechce se nam věřit mutacím v okolí práva. Spravedlnost? V tu ve své rodné zemi již delší dobu nevěříme. Je to tak v pořádku, a nebo nám nemohou odpustit, že jsme vždy stáli vzpříma?
2003
Po ukončení neetických tahanic se státem Chroustova Vltavská Loděnice přebírá funkci distribučního zařízení pro obchody Subway postavené po celé Evropě. Tento projekt trvá od roku 2003 až do roku 2011, zaměstnává dvacet čtyři zaměstnanců a úspěšně dodává téměř tisíc obchodů Subway po celé Evropě.
2014 a dnes
Po letech argumentů se státními orgány se nyní vracíme zpět ke svým kořenům a k výrobě komponentů z nerezové oceli, skladování, parkování a opravám karavanů, lodí a jachet.
